Záleží vám na tom, co si o vás myslí okolí a jejich kritika vás zraňuje? Pomozte si psaním!

autor: Leona Pešková

Další velice rozšířený vzorec chování, který je spojen se sebevědomím. Já sama jsem tento program měla hodně silný.

Syndrom malé holčičky nebo malého chlapečka máme opět z dětství. Děláme všechno proto, aby nás měli rodiče rádi. 

V dospívání se snažíte zalíbit kamarádkám a často se podřizujete okolí ve snaze vypadat lépe.

Neumíte říkat NE. Nemáte vlastní názor nebo máte obavu ho sdělit, abyste nemuseli čelit kritice. 

Každá výtka, pomluva, vás nutí se obhajovat a vysvětlovat, že nejste špatní. Čím více se snažíte vše vysvětlovat tím je to horší a odcházíte nepochopeni a s pocitem ublíženosti a křivdy.

Během života se vám to stane tolikrát, že často padáte do sebelítosti a role oběti. Začínáte o sobě pochybovat.

Ve vztazích se snažíte partnerovi číst myšlenky. Stále mu pomyslně lezete do jeho hlavy, ve snaze zjistit jakou vás chce mít. Pak se obtížně pasujete do vaší vykonstruované představy.

Podstrojujete mu, snažíte se zhubnout, dáváte mu najevo neustále svůj zájem a lásku. 

Partner však vaši náklonnost neopětuje a mnohdy vás hrubě odmítne.

"miláčku hned ti dám oběd" oznamuji, jen co otevřel dveře

"nemám hlad" odpovídá znuděně

"dělala jsem svíčkovou, tu máš rád"

"prosím tě, nech mě vydechnout, teď jsem přišel"

"jasně, odpočiň si" 

"nechceš napustit vanu, ulevilo by se ti"

"Ne" říká důrazně

"ty se na mě zlobíš?" ptám se lítostivě

"ale ne" odpovídá

"tak já se snažím a ty jsi na mě takový, co jsem ti udělala?"

"ale nic si neudělala, nemám náladu"

Ve snaze se zalíbit, hrajete roli ideálního partnera, kterou jste si vybájili. Prahnete po dokonalosti. Jenomže to nejste vy a po čase vás tato role vyčerpá a bouchnou ve vás saze. 

A hádka je na světě.

Jak to změnit?

Důležité je přijmout se takový jací opravdu jste i se svými chybami. 

Dělat to co opravdu chcete a naučit se říkat NE.

Vím, známé fráze, které slýcháte každý den. 

Říkáte si "ano to už všechno vím, ale stále mě to zraňuje".

Jenomže to máte stále jen na rozumové úrovni. Je potřeba to převést do prožitku, teprve potom se to ve vás ukotví.

Můžete si pomoci psaním.

Napište všechny vaše chyby, o kterých víte. Buďte upřímní.

Až se vypíšete, čtěte si to několikrát dokola. Pozorujte své emoce a sledujte, co s vámi sebekritika dělá. I tyto pocity napište.

Časem můžete pozorovat, že se vás kritika tolik nedotýká. Už nebudete mít nepříjemné fyzické projevy při jejich čtení. Pomalu, ale jistě se naučíte milovat svoji nedokonalost.

Uvědomte si, že vedle chyb máte i své kladné stránky, na které můžete být pyšní. Pokud o tom pochybujete, opět si je napište.

Nezapomeňte, že to co se pro vás zdá jako normální věc a neberete ji jako svoji přednost, je pro někoho jiného hodno obdivu.

Pro někoho je hodně těžké se chválit. Ti co samochválu vnímají jako něco špatného, žijí v programu "samochvála smrdí". Spojují ji s pýchou, nadřazeností, neúctou a nepokorou. 

Uvědomte si, že je to jen program.

Naučte se chválit!

• Jsem dobrá kuchařka
• Vždy mám doma čisto a uklizeno, baví mě to
• Starám se o své děti
• Věnuji se svému tělu a zdraví
• Dokážu odpočívat
• Krásně maluji
• Umím naslouchat druhým

Když zvládnete tohle, snadno pak odoláte kritice druhých. Už nebudete muset někomu dokazovat, že nejste takový jací si oni myslí. 

Budete totiž přesně vědět, jací jste.

"tento účes ti vůbec nesluší"

"ale já se v něm cítím dobře"

Naučte se říkat NE!

Pamatujte si, že není nic špatného na tom, když nebudete dělat to, co se od vás očekává.

Když řeknete láskyplné NE, nastavujete okolí své hranice a projevujete si lásku. Tím posilujete své sebevědomí.

"Ahoj, už jsem doma, nachystáš mi oběd?"

"promiň, teď si čtu knížku, můžeš si to nachystat sám?" odpovídám klidným, láskyplný hlasem.

Vaše okolí bude z počátku možná zaskočené, ale věřte, že když si to ustojíte a nebudete své NE prosazovat hrubostí a nátlakem, určitě to pochopí a ocení. 

Podrážděně budou reagovat ti, kterým jste nastavili zrcadlo. Sami by chtěli umět říkat NE, ale nejde jim to. Vaše vytrvalost je může inspirovat.

Také se zamyslete, jestli i vy náhodou nejste k okolí hodně kritičtí. Zda zbytečně nesoudíte druhé, možná ve snaze jim pomoci. Protože co pošlete, to se vám vrátí. 

To co očekáváte od druhých, byste měli být schopni dát i vy jim.

Věřím, že s pomocí psaní vše zvládnete snadněji.

Podrobný návod jak si psaním zpracovat různé rodové vzorce, traumata a negativní emoce najdete v mém eBooku Terapie Psaním.